Slovo úvodem
Aneb křest první české horské nemocnice v Himáláji
Když má člověk to štěstí a stane na vrcholu vysoké hory, zaplaví jeho srdce neopakovatelná radost, spojená s hlubokou vděčností. Vzpomene na rodiče, partnera, děti i nejbližší přátele, kteří všichni svým dílem přispěli k jeho radosti. A vzpomene i na často bezejmenné domorodé pomocníky, chudé údolní i výškové nosiče, zůstávající v anonymitě, kteří mu tak obětavě a nezištně pomohli za často mizernou mzdu, mnohdy riskujíce i vlastní život pro vlastně úplně cizího člověka. Zažil to určitě i Edmund Hillary, když v květnu 1953 stanul jako první člověk na vrcholu Mt. Everestu, ale nezůstal jen u pocitů.
Jak to začalo
Na začátku stáli dva horolezci Dina Štěrbová a Víťa Dokoupil.
Když Edmund Hillary vylezl v roce 1953 na Mt.Everest, z vděčnosti pod ním vybudoval malou horskou nemocnici a několik škol, které později od základu změnily život tamějších Šerpů. Totéž udělala o třicet let později pod Kangchenjungou Cherie Bremer Kampová, když jí místní Šerpové zachránili život. Až koncem devadesátých let vznikla podobná nemocnice ve vesnici Askoli pod nejvyšší horou Karakorumu K2. Podobných nemocnic je však v nejvyšších horách stále jako šafránu a všechny jsou dílem horolezců. I my jsme se zamilovali do těch obrovských a výjimečně krásných hor, a také do místních lidí, jejich život se bohužel často odehrává na hranici přežití. A naším velkým přáním bylo nějak jim pomoci.
Členové spolku
Dina Štěrbová
Šárka Olivíková
Petra Michvocíková
Marek Olivík